



Příspěvek od Vilmy
z Brna : (moc jí děkujeme - i za možnost ho zveřejnit )
Ahoj,
byla jsem na koncertě Placebo ve středu ve Vídni. Koncert začal přesně v 21.00 a otvírali s
"Meds", potom sázeli neskutečně rychle za sebou 5 písní alba Meds (z
tohoto alba snad chyběla je Post blue -škoda tu mám moc ráda) - a to tak
rychle, že diváci nestačili ani aplaudovat a už jela další věc. Song to say
goodbye šla jako šestá.
Z alba Sleeping with.... odehráli Bitter end, Sleeping with ..., Special needs,
dále zazněly Every you, every me (a to už zvedlo diváky i na tribunách) Dále
zazněla Taste in Men, Special K (kdy Brian chtěl, aby hala zpívala refrén, ale
nasadili dost rychlé tempo a diváci trochu nestíhali.
Jako bonbónek byla Running Up To Hill - opravdu nádherně provedená s dlouhým
kytarovým závěrem - mooooc pěkné. Závěr prožíval moc Stefan, ten měl velké sólo
při kterém padl na kolena a cca 3 minuty hrál takto na zemi. Brian k němu potom
klekl taky a hráli spolu velmi dobře.
Brianovi to zpívalo perfekně. Měli 3 dny odpočinek při přesunu z Anglie a bylo
to znát.
Shrnuto:
Vyvedený koncert, obrovský zážitek. Co bych kapele možná vytkla, tak je určitý
ostych nebo chlad vůči publiku. Hlavně na začátku moc spěchali, působilo to,
jako by to chěli mít rychle za sebou. Chtělo by to, aby Brian diváky víc strhl.
Dost často se otáčí zády. Možná by to chtělo také zvolit píseň, kdy se diváci
mohou se zpíváním přidat a užít si to společně. A co vůbec nechápu - Brian je
znovu oholený do hola. Nevím proč, protože vlasy přece má - i když v poslední
době se mi zdálo, že mu trochu řídnou, ale s tím se přece dá něco dělat. Přijde
mi, že se snad nějak trestá nebo co. Oblečení byli v černém.
Dodatek: určitě hráli ještě Twenty Years,
English Summer Rain, ale fakt hráli tak rychle za sebou, že první půlhodinu
jsem nestačila ani vydechnout. Naopak nedali Nancy Boy a Protect Me From What I
Want. Něco sice mám natočené na mobilu, ale protože jsem sehnala lístek až na
tribunu, tak, jsem je měla moc daleko. Ani na obrazovky nesnímali moc dobře,
chtělo to dalekohled. Diváci byli vřelí, rozjelo se to tam skvěle. Na tribuně
jsme "hópli" na nohy už po cca 40 minutách - no při Every You ... to
ani jinak nejde. Security nás naháněli zpět do sedadel, ale nějak se jim do
vymklo:-)) Ten závěr - dlouho drželi zvláštní melodii - neznám ji a fakt hráli
"na krev" - byl skvělej. Mám z toho obrovský zážitek a doslova jsem
brala hudbu celým tělem.
Co se týká Briana, doufám, že to ustojí (myslím svoji psychiku, sex a drogy).
Je obrovský talent a byla by ho škoda. Příklad za vžechny - Freddie Mercury -
jsem mimo jiné fanoušek Queen a určitou paraelu zde vidím. Také on byl zcela
vyjímečný a nezvládl to, dostal ho sex a drogy. Po jeho smrti jsem si myslela, že
žádná další kapela mě už nemůže oslovit a prásk!.... V roce 2000 se mi do rukou
dostalo album Black Market Music a bylo to alespoň pro mě jasný.
Co se
týká koncertu - opravdu by se to dalo vylepšit -
je potřeba nechat diváky
si to užít společně - tj. nějaký refrém,
který by zpívala celá hala. Diváky to
potěší a cítí se součástí
kapely... (to si myslím tedy já). Byla jsem
příjemně
překvapená ze Stefana. Byl tam moc fajn, příjemný,
mával do obecenstva apod.
Naopak Brian valil jak hrom, ale navíc nedal ani ťuk,
žádné laškování s
publikem, zamávání apod.
Pokud budou Placebo zase někdy v ČR tak rozhodně jdu!!!
Co se týká ještě samotného koncertu, tak zcela určitě, až půjdu na Placebo
příště, tak si vystojím pozici někde u pódia – i kdyžž v mém středním věku už je
to na pováženou (sem tam bolí záda apod.). Zážitek z Vídně byl velice silný,
ale jak už jsem psala, měla jsem lístek na tribunu na protilehlé tribuně proti
jevišti. Trošku jsem podcenila mít dalokohled, protože jsem spoléhala na obrazovky,
které bývají po stranách jeviště. A ty zklamaly hodně. Jak při akustickém
koncertě jak píšeš ty, tak i ve Vídni zabírali hoši od kamer pouze půl hlavy,
takže jsem viděla stále Briana od nosu k bradě – ani oči nebyly vidět (Stefa a
Steva navíc zabírali vyjímečně), po velkou část koncertu navíc na obrazovkách
běžely obrázky na způsob spořiče obrazovky PC. Byla jsem tak daleko, že jsem je
měla jako malinké postavičky (ještě tak dlouhána Stefa bylo docela vidět), ale
Briana navíc v černém oblečení bylo těžko zahlédnout. A to bylo velké mínus.
Nazvučená byla hala dobře. Hráli velmi svižně a ve velkém tempu. Souhra kapely,
muzika i zpěv Briana perfektní.
Jako kapela hráli výborně. Dokonce jsem
měla pocit, že v některém momentu začali i lehce improvizovat a
vzešla z toho
krásná variace. V tomto směru působili velmi
profesionálně. Nerada bych, aby to
působilo,že koncert odflákli - to vůbec ne, jen skutečně moc
spěchají a na
škodu věci. Chudáčka Briana jsem tam trochu natřela - ono
přece jen se nesmí
zapomínat, že zpívá sám, ještě
hraje na kytaru a dře o 100 % víc jak ostatní.
Potom možná na nějaké moc velké
rozdávání se publiku není čas (nebo někdy i
nálada). Doufám, že se na mě pro ten můj příspěvek
nebudou ostatní fandové
zlobit. Tak to snad ješště na vysvětlení.
P.S. Byla jsem překvapená
(i když vím,že měří cca 1,69), jak je Brian drobný. Když se postaví vedle
Stefana tak je to obrovský rozdíl. Navíc to umocnilo černé oblečení (sáčko a
kalhoty). Je až s podivem kolik energie a síly v něm je.....
Slíbila jsem něco napsat o předkapele Howling Bells
ve Vídni. Hráli půl
hodiny. Kapelu tvoří zpěvačka (je to skutečně ženská –
není to další zakuklený
Brian :-)), která hraje spíše doprovodnou kytaru, a
dále tři kluci (baskytara,
bicí a sólová kytara). Hráli takový
baladický, melodický rock, který mne ale
nijak neoslovil. Přišla mi jedna písnička stejná
jako druhá a hlas zpěvačky
nebyl nikterak vyjímečný. Na druhou stranu se to dalo
alespoň trochu snést – ne
jako v jiných případech, kdy se modlíš, aby už
předkapela skončila.
Čauky Vilma