Placebo - Sleeping With Ghosts

TEMNÁ VÁŠEŇ, napadá mě od první vteřiny poslechu novinky britských kraleviců moderního rocku PLACEBO. Protože ničím jiným ten vstupní instrumentální nátisk Bulletproof Cupid prostě není, jen koncentrovanou ponurou rozervaností, jako by anděl shodil tíživé perutě a zasedl s čerchmanty ke kotli. Výsledný svařák, to je horký punč dekadence, morbidity, klaustrofobických nočních můr a přesto svázán popovými pentlemi. Prostě divný dáreček.

Brian Molko je dnes – spolu třeba s Corganem a Mansonem – už dávno ikonou nové tváře rocku přelomu století. Chytrý skladatel, hypnotický frontman a v neposlední řadě i image-maker, který dobře ví, co je v této přihrádce nadepsané hudební byznys nejvíc cool. Placebo jsou dnes konglomerát Smashing Pumpkins i Davida Bowieho, jejich projev vykazuje právě tolik žáru a hlavně chladu, aby se pořádně zaryl pod kůži a do uší a posluchač navíc po každém poslechu s povděkem kvituje více vrstev naoko jednoduchého písničkaření. Bigbít Placebo staví na minimalismu kytarových beglajtů, strohosti rytmiky, vkusném aranžmá a Brianově jakoby civilním a přesto oduševnělém vokálu. Kapela dokáže náladotvorně odstínit jednotlivé písně tak, že to nesmrdí kalkulem ani přílišnou křečovitostí, a celé album pak plyne naprosto přirozeně, byť z něj jasně cítíme tíhu, deprese i existencionalistické nůžky, které celou hudební řeč kapely dusivě svírají. Průvodní singl alba se sice jmenuje Hořký konec, ale vše nasvědčuje tomu, že Placebo k vrcholu teprve stoupají.
A Brian Molko je Ten, který spí s duchy.

Jan Petričko