Frontman
kapely Placebo Brian Molko už v pubertě nevěděl, jestli se mu
líbí víc děvčata nebo chlapci, tak se rozhodl
žít na střídačku s oběma pohlavími. Před
třinácti lety Molko a jeho spolužák Stefan Olsdal
váhali, jaký název drogy bude pro jejich kapelu
výstižný, až se rozhodli pojmenovat ji po
náhražce. Vzniklá trojice pak řešila
další dilema: hrát syrovou hudbu, či se přiklonit
i k poetičtější vlně. Nerozhodnost zase zvítězila,
fanoušci a kritikové se mezi sebou dohadují, do
jaké žánrové škatulky zařadit
"nezařaditelné" Placebo.
Překvapivý začátek
Kapela Placebo v úterý v brněnské hale Vodova
přesvědčila, že se dávno přestala hledat a že už ví.
Molko si oblékl pánskou košili a řasenkou si
precizně zvýraznil oči, romantické melodie se převalovaly
mezi drsnými rify a na plakátech se vyjímal nadpis
Placebo.
Večer rozporů mohl ovšem směle pokračovat.
Skupina nikomu nesdělila, že si přiveze předskokany. Nakones se od
dvaceti hodin na pódiu proháněli muzikanti se skupiny Man
Boy. Management Placeba si vybral prostornou halu, která se z
jedné třetiny zaplnila sedícími posluchači. Ti
show sledovali poklidně, jako by se dívali na záznam v
televizi, sem tam si podupávali do rytmu. Tradiční kotel
nejnáruživějších fanoušků oněměl pouze ve
chvílích, kdy jej osvítily ostré
reflektory. Jedni řvali, druzí pokorně naslouchali. svorně pod
plechovou střechou, která oběma skupinám zabíjela
syrovější akordy.
Molkova sebevědomě rozpolcená osobnost, on
sám váhá, zda jej mají lidé
oslovovat pane Molko, nebo paní Molko, oživla v projekční
smyčce do půl těla obnažené baletky. Ta se na plátně
pomyslně prolétla jako motýl s nezvyklou
součástí kostýmu - rudým
látkovým penisem.
Placebo v Brně? Žádný šok.
Koncert kluků, kteří mají jasno. Nebo zatím
tuší, ale umějí to dobře zamaskovat očními
stíny.
(Jana Záhorková, MF dnes 7.6.2007)