Placebo - Pocity jako na talíři  (rock and pop 7/2007)

Jestli někdo vkládá do muziky emoce, pak je to Brian Molko a spol. Přesto právě Placebo nikoho ve spojení s "emománií" nevzrušilo. Extraordinerní kytarová kapela se proslavila především díky osobité interpretaci zjitřených pocitů a zážitků, s níž se ztotožnila nekonečná řada trpících - nezní vám to povědomě? Rychlá zpověď druhého muže kapely Stefana Olsdala.

Deska Meds měla už podle vašich prvních zmínek směřovat k původnímu rockovějšímu zvuku, jaký mívalo Placebo v začátcích. Uzavřeli jste kruh, nebo se vám prostě stýskalo po rock´n´rollu?
Tak to působí navenek, ve skutečnosti jsme zdaleka tolik neplánovali. Způsob práce se vyvine až během vzniku alba, nikoliv naopak. Meds podle mě ani tak neuzavírají kruh, jako spíš reagují na minulou desku Sleeping With Ghosts, která vznikala hodně na obrazovce počítače. Měli jsme pocit, že jsme se s ním dostali tak daleko, jak jen bylo možné. Proto jsme se přirozeně vrátili k nástrojům a tím i k prvním deskám.

Oficiálně jste baskytarista, i když ve vaší kapele nejsou role pevně dané. Přesto - máte dost prostoru pro kreativitu? Přemýšlel jste někdy o sólových projektech ?
Nikdy jsem se vlastně nerozhodl pro konkrétní nástroj, hrát na basu, na kytaru, nebo na klávesy, chci prostě hrát! Nejsem s žádným nástrojem úzce spjat, ani si nevybavuju, že bych měl vzor v nějakém baskytaristovi. Navíc se postupně stávám více a více kytaristou i v Placebo. Práce v kapele mě naprosto uspokojuje. I když se přiznám, že mám vedlejší projekt, kterému jsem se věnoval, když mělo Placebo krátké prázdniny. Je taneční, o něco elektroničtější a popovější. Rád bych s ním vyšel na světlo ještě do konce roku. Jmenuje se Hotel Persona a je hlavně španělský. Podívej se na myspace.

NEJLEPŠÍ ROLE JE BÝT SÁM SEBOU

Jako kapela tvrdíte, že na pódiu jste stejní jako v osobním životě. Je to opravdu doslova tak?
Je to pravda do té míry, že na pódiu nenasazujeme masky nějakých kreatur, jako třeba Lordi. (smích) Ale samozřejmě na jevišti nastavujeme tu extrovertnější stránku sebe sama.

A máte někdy pocit, jako byste hrál nějakou roli?
Není to role, je to spíš jako nálada, kterou v tobě hraní vyvolá. Jiný stav mysli.

A existuje role, kterou byste chtěl zkusit hrát?
Nasadit si masku a hrát roli je o dost snazší, a tím pádem určitě pro řadu umělců poutavé. Jenže se schováváš, neodhaluješ svou skutečnou osobnost. Hudba vzniká na základě emocí a přestírat úplně jiné pocity, než jaké skutečně prožíváme, by podle mě bylo jako podvádění. Takhle vystupovat určitě nechci.