Placebo , Brno Hala Vodova 5.6.2007
Publikum nestíhalo dýchat. Stejně nebylo co!
Když jsem uviděl pódium našikmo vtěsnané v nehostinné hale do rohu proti sedícím divákům, ani jsem nedoufal v silný zážitek. Vzduch byl už tou dobou těžký a nedýchatelný jako v prádelně fotbalového týmu. Když show začala, v nevelké hale se bohatý světelný doprovod rozblýskal tak,že bylo světla jak odpoledne na festivalu. Začátek tedy vlažný, ovšem tímto jsou minusy do jednoho vystříleny. Zvuk se rychle vystříbřil tak,že jste nevěřili vlastním uším. Jsme vůbec v Čechách? Přestože nejsložitější pasáže (což je v případě Placebo poněkud zavádějící formulace) obstarali obvykle doprovodní muzikanti, Molko mě za kapelu přesvědčil svým afektovaným zpěvem, který po celý večer takřka nevykolejil z úrovně známe z alb. I když Placebo nemá mnoho prvoplánových hitů, už v polovině koncertu jsem měl pocit, že nemá ani žádnou slabou píseň. Většina starších zazněla v nových rock´n´rollových úpravách a bylo se opět čím bavit. Publikum naslouchalo, dávalo si vyprávět o pictech a náladách a pětičlenná koncertní sestava nenápadně přítápěla pod kotlem. Teplota spolu s náladou šla nahoru, a když kapela přiložila rozbušky jménem Every You,Every Me a Special K, následované sirénou s názvem The Bitter End, kotel definitivně explodoval. Taneční náladu podchytila nedávná Twenty Years. Na závěr jsem byl rozložen na prvočinitele sonickou průtrží mračen, ve kterou se zvrhla zdánlivě neškodná Special Needs. Dobře to na nás ušili, pomyslel jsem si, a nečekaně odcházel s nejlepším koncertním zážitkem poslední doby.
Jakub Anděl - Rock and Pop